Hlavní menu
Živnostenský zákon
Změna stanovení výše úroků z prodlení | Zákon proti praní špinavých peněz | Insolvenční zákon | Pojistné na sociální zabezpečení | Schengenský informační systém | Elektronický platebni rozkaz | Živnostenský zákonJUDr. Dušan Srp, Ph.D., Mgr. Šárka Jandová
Vážení klienti,
dovolujeme si Vás upozornit, že od 1.7.2008 vstoupí v účinnost zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů (živnostenský zákon). Schválená novela byla přijata v souvislosti s postupným přizpůsobováním živnostenskoprávní úpravy právu Evropské unie a soustřeďuje se na ty problémy, jejichž řešení je možné realizovat v režimu živnostenského zákona při zachování jeho základní koncepce a není podmíněno rozsáhlejšími úpravami jiných právních předpisů.
NOVÁ ÚPRAVA
Navrhovaná právní úprava zjednodušuje vstup do živnostenského podnikání právnickým osobám a zahraničním osobám, částečně snižuje administrativní zátěž podnikatele při styku s živnostenskými úřady a výrazně jim ušetří náklady vynaložené na správní poplatky. Vypuštěním podmínky prokazování bezdlužnosti a zmírněním požadavků na bezúhonnost se zjednodušují všeobecné podmínky pro vstup do podnikání.
HLAVNÍ ZMĚNY
Živnostenské listy a koncesní listiny, které nyní slouží jako průkazy živnostenského oprávnění, nahrazuje novela jediným dokladem - výpisem ze živnostenského rejstříku. Pro podnikatele to znamená, že bude prokazovat své právo podnikat i v několika oborech pouze jediným dokladem, a to právě výpisem z živnostenského rejstříku. Dosud musí právo k podnikání prokázat u každého oboru podnikání samostatně jedním živnostenským listem nebo koncesní listinou a za vystavení každého takového dokumentu se platí správní poplatek. Od 1.7.2008 se bude správní poplatek platit jen za výpis z rejstříku, tzn. jednou. Živnostenský rejstřík již dále z principu věci není rozdělen na veřejnou a neveřejnou část.
Dosavadní živnostenská oprávnění zůstanou v platnosti a budou postupně vyměňovány za výpis ze živnostenského rejstříku a to na žádost či v případě změny.
Namísto dosavadních 125 volných živností zavádí novela pouze jedinou volnou živnost (Výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona) s tím, že podnikatel pouze nahlásí obor/y činnosti, který/é bude v rámci volné živnosti vykonávat. Seznam 80 oborů, které spadají pod volnou živnost, tvoří přílohu č. 4 živnostenského zákona. Podnikatel tak nebude muset vlastnit na každý obor činnosti zvláštní živnostenské oprávnění. Za novou volnou živnost, obor 61, se nově považuje projektování pozemkových úprav.
K ohlášení živnosti se bude nově používat tiskopis vydaný Ministerstvem průmyslu a obchodu.
Novela živnostenského zákona ruší místní příslušnost živnostenských úřadů. V praxi to bude pro podnikatele znamenat, že bude možné ohlásit živnost, podat žádost o koncesi či splnit ohlašovací nebo oznamovací povinnost související s podnikáním na jakémkoliv obecním živnostenském úřadu. Tedy bez ohledu na to, kde má podnikatel bydliště, respektive místo podnikání.
Podání k živnostenskému úřadu bude nadto možno učinit prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, kterým jsou např. notáři, držitel poštovní licence, krajské a obecní úřady. Správní poplatek za zprostředkování doručení příslušnému živnostenskému úřadu činí 50,- Kč.
Ze zákona se vypouští institut provozování živnosti průmyslovým způsobem, který vzhledem k novému způsobu prokazování živnostenského oprávnění výpisem ze živnostenského rejstříku ztrácí svůj význam. Dosavadní podnikatelé budou k dalšímu provozování živnosti povinni doložit svou odbornou způsobilost, pokud to vyžaduje novelizované znění zákona.
Podnikání zahraničních fyzických osob na území České republiky, nejsou-li podnikateli v zahraničí, se nově váže na povolení k pobytu za účelem podnikání. Současně se umožňuje časově vázat živnostenské oprávnění na dobu povoleného pobytu.
Nově se ztráta bezúhonnosti vymezuje ve vazbě na pravomocné odsouzení pro jakýkoliv úmyslný trestný čin; pomine tedy důvod a možnost posuzování bezúhonnosti s ohledem na to, zda je dána obava z opakování trestné činnosti při provozování živnosti. Všeobecné podmínky pro vstup do podnikání u fyzických i právnických osob se nově rozšiřují o spolehlivost, která se hodnotí ve vztahu k pravomocnému odsouzení pro trestné činy spáchané z nedbalosti, jejichž skutková podstata souvisí s předmětem podnikání. U koncesovaných živností je ztráta spolehlivosti spojována se skutečností, že osobě bylo zrušeno živnostenské oprávnění pro závažné porušení tohoto zákona. U právnické osoby se bude spolehlivost posuzovat i u odpovědného zástupce.
Výpis z rejstříku trestů nově obstarává sám živnostenský úřad dožádáním v rámci spolupráce mezi orgány státní správy.
Zachována zůstává dosavadní konstrukce spočívající v tom, že zákon stanovuje případy obligatorního ustanovení odpovědného zástupce. Zároveň se umožňuje ustanovit odpovědného zástupce fakultativně. V návrhu jsou stanoveny obecné předpoklady pro výkon funkce. Jeden odpovědný zástupce je oprávněn být ustanoven do funkce až pro čtyři podnikatele narozdíl od dosavadní úpravy maximálně pro 2 podnikatele. Stanovuje se, že odpovědný zástupce se musí zúčastňovat provozování živnosti v potřebném rozsahu, přičemž nově je za dodržení této povinnosti odpovědný přímo podnikatel.
U některých živností ohlašovacích vázaných se umožňuje odbornou způsobilost - vyučení v oboru nebo středoškolské vzdělání zakončené maturitní zkouškou - prokázat dokladem o rekvalifikaci a dokladem o vykonání praxe.
ZÁVĚR
Cílem novely živnostenského zákona je zjednodušit vstup do podnikání začínajícím podnikatelům, a zároveň současným podnikatelům usnadnit jejich snahy o rozšíření či změnu dosavadních aktivit. Současně se v souladu se záměrem vlády snižuje administrativní zátěž podnikatelských subjektů a pensum informačních povinností podnikatele vůči živnostenským úřadům a zvyšuje se počet míst, které může podnikatel využít ke styku s živnostenským úřadem.
I přes poměrně značný rozsah změn není tato novela živnostenského zákona úplným řešením právní úpravy živnostenského podnikání, ale pouze úpravou dílčí. S ohledem na nutnost plné slučitelnosti národního práva s právem Evropského společenství bude třeba přijmout pro oblast živnostenského podnikání novou právní úpravu, která by rozlišovala "poskytování služeb" a "ostatní druhy podnikání" tak, jak to vyplývá ze smlouvy o Evropské unii. Schválená novela je však dalším nutným krokem k úplné kompatibilitě s právem Evropského společenství.